Významné osobnosti

Home » O městě » Významné osobnosti

Marie Maxmiliána Eva Terezie Hieserlová z Chodů (1633 - 1690)

Rozená hraběnka ze Žďáru, manželka posledního košumberského Slavaty (Jindřicha Viléma), později provdaná za Františka Kryštofa Hieserleho zChodů. Do Luže povolala členy jezuitského řádu ajim také ve své závěti odkázala košumberské panství. Založila barokní poutní místo Panny Marie Pomocnice křesťanů na Chlumku.

František Novotný (23. 10. 1768 – 22. 10. 1826)

Lužský rodák, lingvista,historik a kněz. Literárně činný vobrozenecké době. Spolupracovník Josefa Dobrovského.

Josef Kajetán Šisler (15. 7. 1833 - 28. 9. 1903)

Osobnost lužského kulturního života 19.století. Svůj mimořádný talent uplatnil ivzahraničí jako ředitel divadla v Chicagu.

JUDr.Josef Gruber (3. 11. 1865 – 2. 5. 1925)

Významný český národohospodář, profesor pražské techniky a univerzity. V letech 1920 - 1921 působil jako ministr sociální péče. Zúčastnil se založení Hlávkova národohospodářského ústavu, technologického muzea a 29 let řídil "Obzor národohospodářský", ve kterém publikoval řadu vědeckých článků.

Prof. MUDr.František Hamza (6. 3. 1868 – 4. 6. 1930)

Absolvoval lékařskou fakultu vPraze, středem jeho zájmu byla problematika dětské tuberkulózy a její léčba. V Luži působil od roku 1896 jako obvodní lékař, v roce 1901 založil léčebný ústav pro tuberkulózní a skrofulózní děti (nyní Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé). Vroce 1908 zde zřídil nejstarší školu v léčebném zařízení ve střední Evropě. Zakladatel oboru sociálního lékařství vČSR, vyvinul řadu nových léčebných metod, byl zřejmě prvním propagátorem ergoterapie. Za zmínku stojí také jeho literární tvorba - Želivské romance, Šimon kouzelník. Několik let byl lužským starostou.

JUDr.Jaroslav Mellan (26. 8. 1887 – 23. 11. 1961)

Divadelní herec, dramatik, advokát. SLuží se seznámil jako syn Ferdinanda Mellana, který byl vroce 1904 iniciátorem stavby Českých feriálních osad v Luži, které byly určeny pro letní pobyt dětí ze sociálně slabších pražských rodin (dnes 1. stupeň Základní školy Luže – Žižkova ulice). Ve válečném období vtéto budově působil jako administrátor vojenského lazaretu. Byl členem a režisérem lužského ochotnického souboru.

Plk.Josef Koukal (6. 5. 1912 – 23. 2. 1980)

In memoriam plukovník letectva, absolvent Masarykovy letecké školy v Prostějově, absolvoval také pokračovací pilotní školu a stíhací školu v Chebu. Od roku 1935 působil jako zkušební zalétávací pilot v továrně na letadla Beneš - Mráz v Chocni. Po okupaci odešel 13. 8. 1939 do Polska. Po jeho porážce přes Ukrajinu, Rumunsko, Sýrii a Středozemní moře do Francie. Po okupaci Francie odešel do Anglie, kde byl přijat do Britského královského letectva R.A.F. a zařazen do první československé stíhací perutě (310. stíhací peruť). 7. 9. 1940 byl jeho letoun Huriccan zasažen, zhořícího letounu se zachránil seskokem padákem do moře, byl však těžce popálen (na 72 % těla). Po mnoha operacích kůže a dlouhých měsících strávených v nemocnici se vrátil k létání (312. stíhací peruť) a přežil další havárii stíhačky Spitfire. Byl vyznamenán československým, polským, francouzským abritským válečným křížem, medailí za chrabrost 1. stupně a britským vyznamenáním D.F.C. za statečnost. V roce 1968 mu bylo uděleno vyznamenání "Zasloužilý pracovník leteckého průmyslu a zasloužilý letec ČSSR". 28. října 1996 mu prezident republiky udělil medaili za hrdinství in memoriam. Lužské náměstí na jeho památku nese jeho jméno.

Jiří Šotola (28. 5. 1924 – 8. 5. 1989)

Básník, prozaik, dramatik, žurnalista apřekladatel, tvořil na chalupě v Dolích u Luže. V mnoha jeho dramatech vystupují postavy z lužského okolí nedávné minulosti, jeho nejúspěšnější historický román "Tovaryšstvo Ježíšovo" čerpá ze života košumberské hraběnky Hieserlové. Lužský dramatický kroužek "Jaroslav" za jeho hru "Možná je na střeše kůň" získal tři národní ceny (za herecké výkony a za scénografii) při Národní přehlídce venkovských souborů ve Vysokém nad Jizerou v roce 1983. Podle svého přání je pohřben na hřbitově u kostelíka v Janovičkách (cca 2km jihovýchodně od Luže).

Zdeněk Němeček (16. 11. 1931 – 18. 12. 1989)

Akademický sochař. Absolvent Akademie výtvarných umění vPraze. Autor řady mezinárodně uznávaných soch se sportovní tématikou. Jeho monumenty zdobí sportoviště vtuzemsku i zahraničí, např. Strahovský stadion, stadion Sparty a sportovní halu v Praze, zimní stadion v Pardubicích, Aztécký stadion v Mexiku, olympijský areál v Moskvě, Saporru, sportovní haly v Mnichově, v Talinu, v Sarajevu,… Je také autorem putovního poháru mistrů světa v ledním hokeji (používaného do roku 2000). Budově Divadla Karla Pippicha vChrudimi dominuje jeho plastika loutkáře. V Luži jsou jeho dílem čtyři skulptury aktů (roční období) vedle budovy 1. stupně základní školy vŽižkově ulici.